Ladislav Cabada, Šárka Waisová a kol.: Bezpečnostní, zahraniční a evropská politika Visegrádské skupiny

Visegrádská skupina se po rozpadu sovětského bloku stala nejvýraznějším regionálním uskupením v prostoru střední Evropy. Historicky se jedná o region s mimořádnou geopolitickou senzitivitou, přičemž po pádu železné opony se státy v něm ležící jednoznačně vyslovily pro definitivní začlenění do západních integračních struktur. Nehledě na úspěch tohoto snažení a členství v EU a NATO vnímají i v současnosti státy střední Evropy svou periferní pozici a snaží se společně čelit hrozbám a výzvám pro svou bezpečnost. Naše kniha analyzuje, jaké strategie a přístupy Visegrádská čtyřka a její členské státy v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky preferují, jaká rizika vnímají jako nejvýraznější a jaké návrhy opatření a řešení společně či jednostranně prosazují

Crop pests and predators exhibit inconsistent responses to surrounding landscape composition

The idea that noncrop habitat enhances pest control and represents a win–win opportunity to conserve biodiversity and bolster yields has emerged as an agroecological paradigm. However, while noncrop habitat in landscapes surrounding farms sometimes benefits pest predators, natural enemy responses remain heterogeneous across studies and effects on pests are inconclusive. The observed heterogeneity in species responses to noncrop habitat may be biological in origin or could result from variation in how habitat and biocontrol are measured. Here, we use a pest-control database encompassing 132 studies and 6,759 sites worldwide to model natural enemy and pest abundances, predation rates, and crop damage as a function of landscape composition. Our results showed that although landscape composition explained significant variation within studies, pest and enemy abundances, predation rates, crop damage, and yields each exhibited different responses across studies, sometimes increasing and sometimes decreasing in landscapes with more noncrop habitat but overall showing no consistent trend. Thus, models that used landscape-composition variables to predict pest-control dynamics demonstrated little potential to explain variation across studies, though prediction did improve when comparing studies with similar crop and landscape features. Overall, our work shows that surrounding noncrop habitat does not consistently improve pest management, meaning habitat conservation may bolster production in some systems and depress yields in others. Future efforts to develop tools that inform farmers when habitat conservation truly represents a win–win would benefit from increased understanding of how landscape effects are modulated by local farm management and the biology of pests and their enemies

Impact of the USA on the EU's actorness in the Iran negotiation

Impact of the USA on the EU's actorness in the Iran negotiation A. Rosenheim, LS 2018/2019 1 Abstract In 2006 an extensive negotiation between the Islamic Republic of Iran and a wide international coalition (P5+1) was established to discuss the Iranian nuclear programme that has become the main priority regarding Iran after the revelations made in 2002. Most of the time during the course of this negotiation, the European Union performed a leading role of the entire P5+1 group that includes other major players in global politics. Using criteria of actorness defined by Lynne Dryburgh, this thesis evaluates the EU's concrete political actions taken within this complex process and analyses the potential U.S. influence on the EU's actorness through a comparison of the character of EU's actorness in two given periods (2006-2016 and 2017-2018). The analysis of this thesis is based mainly on EU's official documents (conclusions of the Council of the EU and the European Council) and statements of other entities' representatives involved in the negotiation. By means of evaluation of the chosen criteria, this thesis concludes that while the changed approach of the American administrative has influenced some aspect of the EU's position, the Union's actorness towards Iran has remained intact

The Role of Scientific Knowledge in International Policymaking: the Case of European Union's Science Diplomacy

Master's Thesis Adam Rosenheim Summer 2021/2022 Abstract Science has long been an integral part of the relations among nations and of foreign policy endeavours of states. However, the term science diplomacy is relatively new, meaning more theoretically anchored research needs to be developed. Additionally, as the current world's challenges increasingly require a broad international response based on sound scientific knowledge, the worlds of science and policymaking become more interconnected. This thesis, therefore, attempts to articulate its understanding of the concept of science diplomacy and then presents an innovative conceptual framework for the study of the term. The research later analyses the role of specific scientific knowledge in international policymaking in the concrete case of two biodiversity protection strategies of the European Union using the proposed conceptual framework. It concludes that the categories of the proposed framework are not definitive in the sense that they could be assigned to a specific piece of expert-based information when it enters the policy process, which would then retain the categorisation permanently. On the contrary, the research has indicated that the proposed categories serve as temporary designations of the specific information, which can change over time...

Role vědeckého poznání při tvorbě mezinárodních politik: případ vědecké diplomacie Evropské unie

Master's Thesis Adam Rosenheim Summer 2021/2022 Abstract Science has long been an integral part of the relations among nations and of foreign policy endeavours of states. However, the term science diplomacy is relatively new, meaning more theoretically anchored research needs to be developed. Additionally, as the current world's challenges increasingly require a broad international response based on sound scientific knowledge, the worlds of science and policymaking become more interconnected. This thesis, therefore, attempts to articulate its understanding of the concept of science diplomacy and then presents an innovative conceptual framework for the study of the term. The research later analyses the role of specific scientific knowledge in international policymaking in the concrete case of two biodiversity protection strategies of the European Union using the proposed conceptual framework. It concludes that the categories of the proposed framework are not definitive in the sense that they could be assigned to a specific piece of expert-based information when it enters the policy process, which would then retain the categorisation permanently. On the contrary, the research has indicated that the proposed categories serve as temporary designations of the specific information, which can change over time....Diplomová práce Adam Rosenheim LS 2021/2022 Abstrakt Věda je již dlouho nedílnou součástí vztahů mezi národy a zahraničněpolitických snah států. Termín vědecká diplomacie je však relativně nový, což znamená, že je třeba rozvíjet teoreticky ukotvený výzkum tohoto konceptu. Navíc s tím, jak současné světové výzvy stále více vyžadují širokou mezinárodní odpověď založenou na věrohodných vědeckých poznatcích, dochází k většímu propojení světa vědy a oblasti tvorby politik. Tato práce se proto pokouší formulovat své chápání pojmu vědecká diplomacie a později představuje inovativní konceptuální rámec pro studium tohoto konceptu. S využitím navrženého koncepčního rámce pak výzkum analyzuje roli konkrétních vědeckých poznatků při tvorbě mezinárodní politiky na konkrétním případě dvou strategií Evropské unie na ochranu biodiverzity. Práce dochází k závěru, že kategorie navrženého rámce nejsou definitivní v tom smyslu, že by mohly být přiřazeny konkrétní odborné informaci, když vstoupí do politického procesu, jež by si pak tuto kategorizaci trvale zachovala. Naopak, výzkum ukázal, že navržené kategorie slouží spíše jako dočasné označení konkrétní odborné informace, které se může v průběhu času měnit. Navržené kategorie by tudíž mohly být užitečné pro sledování cesty dané odborné informace v průběhu celého procesu...Department of European StudiesKatedra evropských studiíFakulta sociálních vědFaculty of Social Science

Ladislav Cabada, Šárka Waisová a kol.: Bezpečnostní, zahraniční a evropská politika Visegrádské skupiny

Visegrádská skupina se po rozpadu sovětského bloku stala nejvýraznějším regionálním uskupením v prostoru střední Evropy. Historicky se jedná o region s mimořádnou geopolitickou senzitivitou, přičemž po pádu železné opony se státy v něm ležící jednoznačně vyslovily pro definitivní začlenění do západních integračních struktur. Nehledě na úspěch tohoto snažení a členství v EU a NATO vnímají i v současnosti státy střední Evropy svou periferní pozici a snaží se společně čelit hrozbám a výzvám pro svou bezpečnost. Naše kniha analyzuje, jaké strategie a přístupy Visegrádská čtyřka a její členské státy v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky preferují, jaká rizika vnímají jako nejvýraznější a jaké návrhy opatření a řešení společně či jednostranně prosazují

Shifting baselines in Antarctic ecosystems; ecophysiological response to warming in Lissarca miliaris at Signy Island, Antarctica

The Antarctic Peninsula has experienced a rapid increase in atmospheric temperature over the last 50 years. Whether or not marine organisms thriving in this cold stenothermal environment are able to cope with warming is of concern. Here, we present changes to the growth and shell characteristics of the ecologically important, small and short lived brooding bivalve Lissarca miliaris from Signy Island, Antarctica. Using material collected from the 1970’s to the present day, we show an increase in growth rate and adult shell deterioration accompanied by a decrease in offspring size, associated with an increase in annual average temperatures. Critical changes to the bivalve’s ecology seen today evidence the problem of a shift in baseline since the onset of warming recorded in Antarctica. These small bivalves are demonstrating ecophysiological responses to subtle warming that, provided warming continues, could soon surpass a physiological tipping point, adding to warming associated threats such as increased predatory pressure and ocean acidification